Pálava

Chráněná krajinná oblast Pálava leží v nejteplejší a nejsušší oblasti ČR a má téměř středomořský ráz. Místní krajinu tvoří rozlehlá úrodná pole a vinice, bělostné vápencové skály, skalní stepi a lesostepi s neobyčejně bohatou teplomilnou flórou a faunou. Pálava patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. Právě odtud pocházejí odkryvy pravěkých tábořišť lovců mamutů, korunované proslulým nálezem keramické sošky Věstonické venuše. Pálava se stala v roce 2003 součástí biosférické rezervace UNESCO Dolní Morava.

Nejnavštěvovanějším a snad i nejkrásnějším místem Pálavy je Děvín. Jedná se o podlouhlý hřeben mezi Dolními Věstonicemi a Klentnicí. Bělostné vápencové skály se tu střídají se stepními trávníky a dubohabrovými lesy. Zdejší příroda je neobyčejně bohatá na teplomilné rostliny a živočichy. Z Děvína se nabízí nádherné výhledy na velkou část jižní Moravy a Dolního Rakouska. Pro Pálavu jsou mj. typické romantické zříceniny středověkých hradů. Patří k nim Sirotčí hrádek na Stolové hoře, Kozí hrádek v Mikulově a Dívčí hrady nad vodním dílem Nové Mlýny.

Pálava je poměrně malá a všechny významné památky a zajímavosti se dají navštívit během několika dní. Hlavními výchozími místy pro turistiku na Pálavě jsou obce Mikulov a Dolní Věstonice.

Mikulov je největší pálavskou obcí a rovněž patří k nejvyhledávanějším vinařským destinacím v ČR. Dominantou Mikulova je zámek, nad nímž se vypíná Svatý Kopeček – velmi oblíbené výletní místo s několika kaplemi a přírodovědecky významná lokalita. Obec Dolní Věstonice se nachází na jižním břehu vodního díla Nové Mlýny. Okolí obce je světově proslulé odkryvy sídlišť lovců mamutů z doby před 25 až 30 000 lety.